Pomsta bude sladká- Neo (N/Leo)

3. ledna 2016 v 19:57 | Woo_Yong_Ki |  Na přání
Páni! *o* Kdo by řekl, že hned ten den, co vydám článek o povídkách na přání, vydám hned tu první? *o* Vážně jsem nečekala, že ji dopíšu ještě dneska. Ale jsem za to neskutečně ráda! *o*

Takže Eliško, tvoje přání byl pár Neo, neboli N a Leo ze skupiny VIXX, a měla být smutná. Doufám, že jsem splnila a že budeš spokojená. Jen bych se ti chtěla omluvit za to, že jsem řekla, že bude vánoční ^^' nakonec není *3* Ale i tak doufám, že se tobě i ostatním, co si ji přečtou zalíbí ^^




Nemůžu se na tu stvůru dívat! Vidím, jak se mě i soudci vysmívá se očí! Tváří se jako svatý anděl, ale já vím, co Leovi provedl. Leo byl andílek…byl světlem mého života…. a on mi ho vzal!
Stalo se to na moje narozeniny. Stál jsem v parku, na místě, kde jsme se s Leem poprvé políbili. Chtěl abych jsme se tam sešli.
"N!" uslyšel jsem jeho hlas. Běžel ke mně, do mého objetí. Byl tak sladký! Najednou jsem ho viděl. Stál za ním v tmavé mikině a v ruce svíral zbraň. Jedním výstřelem mi sebral mou životní lásku. Leo mi zemřel v náručí…
Podívá se na mě z lavice obžalovaných výsměšným pohledem. Díky tomu pohledu mám chuť vraždit..! Konečně vidím, jak se člen poroty zvedá, aby řekl konečný rozsudek. V duchu se modlím za smrt toho hajzla!
"Porota shledala obžalovaného….nevinným." COŽE?! NE! JAK JE TO MOŽNÉ! VIDĚL JSEM, ŽE TO UDĚLAL! Nemůžu uvěřit vlastním uším, nemůžu uvěřit, že to tomu bastardovi prošlo…! Podívá se na mě s vítězným úsměvem. Mám chuť po něm vystartovat, ale zadrží mě paže mého právníka a dobrého přítele. Nemůžu tomu uvěřit. Leo…odpusť mi…že jsem tě zklamal.

++
Je to už týden od soudního líčení a já stále nemůžu uvěřit, že to tomu zmetkovi prošlo. Ležím na posteli a v dlaních svírám rámeček s mojí a Leovo fotkou, naší fotkou z výročí. Stále myslím na to, jak se na mě díval, když umíral. Pohledem mě prosil o pomstu…a já ho zklamal. Přitisknu si fotku k srdci, z očí mi začínají stékat slzy. Podívám se oknem ven na osvětlenou ulici. Ne! Takhle to nenechám! Slíbil jsem Leovi, své lásce, že ho pomstím! Přísahám bohu…že ten hajzl bude litovat dne, kdy se narodil. Vstanu z postele a dojdu ke skříni, ze které vytáhnu menší krabičku. Vytáhnu z ní zbraň. I přesto, že mám zbrojní pas, jsem ji nikdy nepoužil, ale dnes to udělám. Udělám to pro Lea…! Díky tomu soudu vím o tom bastardovi všechno. Jméno, bydliště..to mi k mé pomstě stačí. Zbraň schovám za svůj pásek a vydám se za ním. Jdu pěšky, není to odsud daleko. Cestou přemýšlím…vím, že by tohle Leo nechtěl, ale já to udělat musím! Pro něj! Pro naši lásku! Za nedlouho jsem u jeho domu. Mám štěstí, neboť z něho právě vychází. V klidu projde kolem mě, jakoby mě neviděl.
"Ya!" otočím se a zakřičím za ním. Nechápavě se na mě otočí.
"To mluvíš na mě?" zeptá se.
"Yo..na tebe.." procedím skrz zuby.
"A..my se známe?" zeptá se mě nechápavě. Chvíli sám jeho slova nechápu, ale poté mi to docvakne. Vždyť mám na sobě tmavou mikinu a kapuci, stejně jako on a on mě zná jen v obleku u soudu. Sundám si kapuci. Když uvidí mojí tvář, na jeho tváři se objeví opět ten vítězný úsměv. "A ty tady děláš co? Neměl by jsi truchlit kvůli Leovi?" trochu se zasměje. Jak se při této větě může smát?! Zná Leovo jméno…takže Leo nebyl..jen tak náhodná oběť. Zřejmě si všimne mého udiveného výrazu. "Copak? Leo ti o mě neřekl? O svém bývalém?" opět vykouzlí ten zlověstný úsměv.
"Proč jsi mu to udělal?" řeknu pomalu po chvíli ticha.
"Ta malá děvka si to zasloužila!...I když..správně bych vlastně neměl vědět o čem mluvíš, co? Když jsem nevinný~." Užívá si mojí bezmoc. Děvka?! Nikdo nebude mému andílkovi říkat 'Děvka'! "I když pravda..měl jsem to udělat někde jinde~, někde kde bych si s ním ještě užil~" tohle je pro mne poslední kapka! Vytáhnu zbraň a namířím ji na něj. "Co uděláš? Zastřelíš mě?" opět slyším ten jeho výsměch. Ruka se mi klepe. Můj mozek křičí, že to není správné, ale srdce nařizuje vystřelit. Pomalu skláním zbraň dolů…jsem slabý. V jeho očích opět vidím ten vítězný pohled. NE! Zbraní na něj opět namířím.
"Za Lea." Řeknu potichu a vystřelím. Vidím, jak se jeho tělo skácí k zemi. Sám padnu na kolena se sklopenou hlavou. Netrvá dlouho a kolem mě a jeho mrtvého těla se vytvoří skupinka zvědavých čumilů. Z dálky už slyším policejní houkačky. Určitě je někdo z nich zavolal. Pomalu zvednu hlavu. Vidím jak se na mě všichni dívají….nechápavě, s opovržením, někteří se strachem abych je také nestřelil. Podívám se na tmavou noční oblohu.
" Leo, lásko…i když jsem tě pomstil..tak mi není lépe." Všichni okolo na mě zvláštně koukají. Samozřejmě, že nevědí o čem to mluvím. Pomalu si přiložím zbraň ke spánku. "Nemůžu být bez tebe…miluji tě." Řeknu ještě, než se ozve zvuk výstřelu a já upadnu do světa věčného spánku. Zpět…k Leovi.


|THE END|
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama