Magické spojení

6. května 2015 v 17:36 | Woo_Yong_Ki |  [One Shots] Hetero
Omlouvám se za mojí neaktivitu, ale s mámou se teď stěhujeme, takže nemůžu moc nic psát .__. naví kvůli tomu trišku nestíhám ani věci do školy .__. xD *3* ale! Dnes mám pro Vás první povídku toho blogu! Chtěla jsem jí sem dát už včera ale nějak se nenašel čas..a byla jsem hrozně utahaná xD ^^'

Ať se vám líbí! ^^ x3


NÁZEV: Magické Spojení
AUTOR: Woo_Yong_Ki
FANDOM: U-KISS
COUPLE: Kim Twins (Kiki/Eli)
VAROVÁNÍ: Myslím že..žádné xD
POZNÁMKA: NENÍ to incest!! xD





|JAESEOP|

Bylo velice horké léto. Rodiče djeli na služební cestu, tak jsem se stal dočasně hlavou rodiny já. A že jsem měl starostí až nad hlavu!
''Čáu!'' skoro až vykřikl nadšeně Eli- můj bratr- když přišel do kuchyně. Nebyl zrovna tichý typ. Byl úplně jiný než naše sestra. Kdyby je člověk znal jen povahově a neznal jejich tváře, neuvěřil by, že jsou dvojčata. Zatím co YongKi byla tichá a měla ráda svůj klid, Eli byl rád středem pozornosti a byl hrdý na svou oblíbenost.
YongKi seděla u okna a četla si knížku.
''Už má zase tu svou náladu...'' pronesl Eli se zvedlým obočím.
''Já to slyšela..!'' ozvala se YongKi. Takto se však škádlili pořád, asi jako všichni...Jenže..moji sourozenci byli přeci jen něčím jiní. Někdo by řekl, že i zváštní. Nejen, že jim stačil jeden pohled na to, aby poznali na co ten druhý myslí, ale dokázali cítit i emoce a pocity toho druhého a hlavně..byli spojeni velice zvláštním poutem. Dokázali totiž cítit vzájemnou fyzickou bolest. Eli si z lednice vytáhl Red Bull a když lednici zavíral, silně se praštil do paže.
''Au!'' vyjekla YongKi náhlou bolestí.
''Promiň ségra!'' zasmál se tomu. Jeho to sice také bolelo, ale rozhodně ne tolik jako křehké dívčí tělo YongKi. Stoupl si k zrcadlu a začal si všemožně upravovat košili.
''Někam jdeš?'' zeptal jsem trochu jako náš otec.
''SooHyun pořáda večírek.'' odpověděl bez toho, aby odlepil pohled od svého odrazu a nové košile.
''Elii..víš co naši řekni o večírcích!'' podíval se na mě otráveným pohledem.
''Rodiče říkali, že TADY nesmí být večírek. Není u nás, je u SooHyuna! Nechceš jít se mnou ségra? Bude tam Kevin.'' úchylně se usmál s narážkou na jejího přítele.
''Nechci tam jít..'' odpověděla prostě.
''Zase jste se pohádali?'' trochu si do ní rýpnul. YongKi si něco pro sebe zamumlala, ale ani jeden jsme to neslyšeli. ''No nic..já jdu..čáu!'' mávl na nás, vzal CD, které slíbil že Hyunovi přinese a zmizel. Sedl jsem si na židli naproti YongKi.
''Pohádali jste se?''
''Nechci o tom mluvit!'' odsekla. Bral jsem to jako souhlas. Vždy, když se pohádali, byla taková.
''Víš co? Objednáme si pizzu a pustíme si nějaký film yu?'' usmál jsem se. Přeci jen je to má sestra. Musím ji rozveselit.

++

Bylo to asi hodinu poté, co Eli odjel. Zapnuli jsme televizi a připravili si jídlo, když v tom se stalo něco, co si nevysvětlím do konce svého života. Z ničeho nic začala v kuchyni hrát hlasitá hudba.
''Co to je?'' snažil jsem se mluvit skrz hudbu.
''To je Eliovo CD..'' zmateně se zastavila.
''Vypni to rádio prosím tě..!'' YongKi se zasekla pohledem na televizi.
''To není rádio...ta hudba...jde z televize.'' Nechápal jsem to. Jak mohla hrát hudba z televize, ve které byl Basketball? Najednou YongKi vyjekla bolestí, pevně se chytila za břicho a sesunula se k zemi.
''YongKi!'' vykřikl jsem a běžel k ní.
''Eli..něco...něco se mu stalo!'' vykřikla na mě. ''Má..má něco zaraženého v boku. Havaroval s autem..je zraněný!'' bez váhání jsme nastartovali auto a jeli na místo kde Eli měl být. YongKi věděla naprosto přesně kde Eli je. Byla lepší než jakýkoli radar. Se sestrou jsme zavolali záchranku a ty dostali Elie ven z nabouraného auta.
''Občas to naše spojení..není tak špatné.'' zasmál se trocu Eli, když jsme si s ním sedli do sanitky.
''Když jsem uslyšela tu hudbu, okamžitě jsem se s tebou spojila.''
''Hudbu?'' zeptal se zmateně.
''Ano. To tvoje CD. Začalo hrát z televize.'' začal jsem mu vysvětlovat.
''To není možné...já to CD měl puštěné u sebe v autě.'' nevěřícně jsem se na něj podíval a potom úplně stejně na YongKi.
''Ale..oba jsme co slyšeli.'' řekl jsem po chvíli.
''Vítej v našem světě bráško.'' usmála se na mě YongKi. A v tu chvíli mi to došlo. YongKi měla takové vize, když se Eliovi něco stalo a stejně tak je měl on, když se něco stalo jí a tak to bylo vždy. Ale tenhle večer, to bylo poprvé a naposledy, co jsem mohl jejich jedinečné sourozenecké pouto cítit...i já.

|THE END|

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin_Kim55 Karin_Kim55 | Web | 6. května 2015 v 17:41 | Reagovat

Ta je nádherná! x33 Moc se ti povedla!

2 Týna Týna | Web | 9. května 2015 v 21:07 | Reagovat

To bylo moc hezké. Bude pokračování?

3 Lexy Lexy | 10. května 2015 v 20:01 | Reagovat

To je nádhera těším se na další díl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama