Chci být s tebou!

10. května 2015 v 21:15 | Woo_Yong_Ki |  [One Shots] Yaoi


Název: Chci být s tebou!
Autor: Woo_Yong_Ki
Beta-Reader: Karin_Kim55
Fandom: U-KISS
Couple: ElSeop (Eli\Kiseop)

Věnování: Ehm...VŠEM MILOVNÍKŮM ELSEOP! *Q*




Nenávidím svůj život! Prostě ne! Kde kdo mi tvrdí že být princem v 21.století je super. Ale opak je pravdou. Ano, možná můžu mít všechno na co si vzpomenu, ale to je asi tak jediná výhoda. Každý vám bude tvrdit, že jako princ si můžete dělat co chcete právě proto, že jste princ. Právě že to není pravda. Jako člen královské rodiny mám jenom samé povinosti a v mém životě je něco jako zábáva zcela zapomenuté. Dokonce bych se divil kdyby tady to slovo znali. Ale hlavně je v tomhle stylu života zakázaná láska. V mé části společnosti je prostě láska zakázané slovo. A to je to co mě trápí nejvíc..... ne.. to není co mě trápí nejvíc. Nejvíc mě totiž trápí to, že se mám ženit..... mám si brát nějakou... vlastně ji vůbec neznám. Táta pořád říká, že jí co nejdřív potkám, ale mě se ani trochu nechce. Nechci se ženit.... nechtěl bych ani kdybych si mohl vybrat jakou koliv z téhle země. Ptáte se proč? ...důvod je jednoduchý: mě ženy prostě nepřitahují! Vždy mě spíš lákaly svalnaté vypracované můžské postavy. Proto se nechci ženit. Já si totiž nikdy nemůžu vzít svou pravou lásku. A o kom že vlastně tady mluvím. Mluvím o tom nejkrásnějšim, nejhodnějšim, nejvtipnějšim... no prostě o nejdokonalejším muži pod sluncem. Mluvím o Eliovi! Znali jsme se už jako malý kluci. Moje matka totiž otce opustila než jsem se narodil takže jsem vyrůstal jako ,,normální kluk''. O tom, že jsem princ jsem se dozvěděl až když matka zemřela, ale to je teď vedlejší.... kde jsme to byli? ...Jo! u Elie! Už od malička jsme byli nejlepěší kamarádi a byli jsme pořád spolu. Od rána do večera.... někdy to byla pravda. Takhle to bylo dokud jsme se nedostali do prváku na střední. Začalo to po prázdninách, kdy jsme se ty dva měsíce poprvé viděli. Byl úplně jiný než před tím. Byl... lepší. Už po pár týdnech jsem v srdci začal cítit, že je Eli pro mě víc než jen nejlepší kamarád... ale nedošlo mi, že bych ho mohl milovat. Když mi to potom konečně docvaklo, nechtěl jsem si připustit, že jsem na kluky, jenže.. při pohledu na Elie to prostě nešlo. Rozhodl jsem se mu vyznat. A taky jsem to udělal. Věříte mi? ...Ne? ..nevadí.. taky bych si neveřil. Jsem moc velkej srab abych něco takového jako je vyznání lásky udělal. Ale mě přálo štestí. Eli ke mě choval stejné city jako já k němu. Začali jsme spolu chodit a byli jsme opravdu šťastní jenže, nám to nevydrželo dlouho. Dva měsíce na to co jsme se dali dohromady, moje matka zemřela a pro mě přijeli s tím že jsem princ. Musel jsem se odstěhovat do velikého zámku. (Divné že? Zámek v dnešní době.. ale co xD) Musel jsem pryč od všeho co jsem znal.... a... musel jsem pryč od Elie... po tom co jsem se odstěhoval jsem skoro každou noc proprakal. Miloval jsem Elie. Nadevše jsem ho miloval a chtěl jsem zpátky k němu. To se mi ale nepovedlo.... ALE! Tak to ještě neskončilo. O pár let později k nám Eli nastoupil jako zahradník. On nevěděl, že tu žiju jako princ. Byl jsem strašně rád, že ho zase vidím. Tolik jsem totiž chtěl abychom byli zase pár. A jak se po pár měsících ukázalo on taky. Bylo tak krasné.. od něj zase slyšet to jeho ''Miluju tě''. A ještě pořád to krásné je. Ano... já pořád s Eliem chodím. Proto mě tak bolí, že se budu ženit. A ještě víc mě bolí, že to Eli neví. Já... se s ním nechci rozejít. Chci být s ním.... navěky!

''Kdo je to?'' vyruší mě z přemýšlení ruce na očích a známí hlas.

''Kevine... pusť mě... nemám na to náladu.'' jeho ruce sundám.

''Aléé.... co to s tebou zase je? ...Kiseopí.. Vždyť jsi si se dřív normálně bavil.'' sedne si přede mě a nahodí ten jeho nevinný usměvavý kukuč.

''To si smutný kvůli té svatbě? Kvůli tomu že nebudeš moc být s Eliem?''

''Jo...'' řeknu a do očí se mi nahrnou slsy.

''Ale jdi ty Kiseope. To bude dobrý.'' obejme mě a začne mě utěšovat.

''Ne! Nebude to dobrý.....''

''Ale jojo bude... uvidíš.''

''Proč jsi si tím tak jistý Keve? ...Hele... kdyby jsi musel opustit člověka kterého miluješ, pořád by jsi si myslel že to bude dobrý?'' teď se na chvíli zarazí. Trefil jsem do černého.... Kevin by totiž bez své lásky nemohl žít. Jen nevím co na něm vidí.... jako nic proti bratránkovi.... ale fakt to nechápu. Podívám se na Kevina... má oči plné slz.

''Ach... Kevine! Já... Já tě nechtěl rozplakat.'' vykřiknu.

''To.. To jsi nebyl ty... to.. ta představa... jen jsem si představil život...... bez Hyuna.''

''Hrozná představa viď?''

''Jo... Hele.. jak to hodláš vyřešit?''

''Já nevím.... bojím se mu to říct... nechci ho ztratit. Miluju ho.'' podívám se z okna, kde vidím Elie jak seká trávu. Vypadá tak sexy.

''Tak si s ním o tom promluv.'' řekne Kev po chvíli ticha.

''Když já nevím...''

''Musíš si s ním o tom promluvit. Hele.. já Elie možná neznám tak dobře jako ty, ale vím že když mu to neřekneš bude ho to bolet o hodně víc, než kdybys ho na to připravil.'' podívá se stejným směrem.

''Když.... já nevím jak mu to mám říct.''

''Však ty na něco přijdeš. Jsi přece náš chytrý Kiseopí.'' zasměje se.

''To mi pomohlo.'' odsekl jsem, ale on už byl pryč. Jak to dělá že vždycky zmízí a já si ho nevšimnu?

+ + + + +

Je večer. Já sedím u okna a dívám se ven. Čekám na Elie. Z ničeho nic mě zezadu obejmou silné paže. Vyděšeně sebou trhnu.

''Ahoj lásko.'' ucítím na svém krku Eliovo měkké rty.

''Ach... Elii.. vyděsil si mě.'' otočím se abych k němu stál čelem.

''To jsem nechtěl, miláčku.'' začne mě líbat.... bože jak mě tohle bude chybět. Ty jeho rty... Ty nádherné rty..... když si vzpomenu na to, že už je možná na vždycky nebudu moct cítit na těch svých, do očí se mi nahrnou slzy. Eli se ode mě odtáhne a ustaraně se na mě podívá.

''Copak se stalo Kiseopíí? ...pročpak pláčeš?'' pohladí mě po tváři hřbetem ruky. Já už to nevydržím a hlasitě se rozbrečím. On mě si přitáhl do obětí.

''Pššt.... Lásko.. Copak se stalo? ....Proč mi Kiseopí pláče?'' pohladil mě po mých červených vláskách. Pevně ho obejmu kolem krku, div ho neušktím.

''E-Elii... můj táta.... chce abych se oženil.'' můj brek pořád sílí.

''Co? ...to by ale znamenalo.... že bychom.. se museli rozejít.''

''Jo... proto pláču.... lásko.. já tě miluju. Miluju tě nadevše na světě. Nechci tě ztratit. Chci být s tebou... navěky.'' Eli trochu povolil stisk, ale z ničeho nic si mě zase k sobě pevně přitáhl.

''Budeme spolu Kiseope. Já se tě jen tak nevzdám. Miluju tě.'' odtáhl se ode mě a políbil mě.

''Lee Kiseope?!'' oba se vylekaně otočíme ke dveřím. Bože můj pomoc..... táta.

''Ta-Tati... já... já ti to vysvětlím.'' začnu panikařit.

''Pššt... Vysvětlím to já.'' řekne v klidu Eli a přejde k mému tátovi blíž.

''Pane Lee...''

''Ehm... já jsem pro všechny - kromě rodiny - král.'' (zní to divně- v 21. století.)

''Dobře... omlouvám se... Vaše veličenstvo.... Já vašeho syna miluju. Miluju ho víc než cokoliv na tomhle světě... a nevzdám se ho. Ne bez boje. I když mě vyhodíte, tak já se své lásky nevzdám.'' bože... to...bylo tak.. krásné... já se snad rozpláču.. znovu... s tátou to ale ani nehne... vlastně hne.... napřáhne se a chce mu dát pěstí.

''Tati nech ho být!'' vykřiknu a postavím se před Elie jakobych ho bránil.

''Kiseope...''

''Tati... já ho miluju a chci být s ním. Nechci se ženit. Chci zůstat s Eliem.'' chytím Elie za ruku.

''Kiseope... ty se musíš oženit... kvůli naší rodině! Navíc... jeden homosexuální pár v rodině stačí. '' zařve na mě.

''Co se tu dějě? Strýčku proč tak řveš?'' objeví se ve dvěřích SooHyun.

''Co se děje?! Tvůj bratránek je stejně jako ty na kluky... a chodí se zahradníkem.'' nenávistným pohledem propaluje Elie.

''Ehm... nechci být nezdvořilý.. ale něco co nevim mi říct nemůžeš?'' zasmějě se.

''Ty... Ty to víš?''

''Strýčku... Tady to ví každý..... A ty by si to Kiseopovi měl přát.''

''Jak mu to mám přát? Kiseop se musí ožnenit.''

''Nemyslíte si, že by Kiseop měl žít svůj život tak jak chce on?'' vloží se mezi ně Eli... bože zlato.. radši mlč.

''Ty... buď zticha...''

''Nebudu.... mělo by to být jeho rozhodnutí. Jestli se chce ženit a jak a s kých chce strávit život. Má právo rozhodovat za sebe sám. Ne, abyste mu jeho vlastní život diktoval. Nemyslíte si, že takhle mu dost ubližujete?''

''A jak si jako myslíte že to vysvětlím tisku... a té princezně? 'Omlouvám se svatba se nebude konat protože je můj syn gay'?''

''Proč ne?'' zeptá se Hyun.

''Dokážeš si představit synovečku jakej to udělá rozruch?''

''Ehm.... tak jim můžeš jenom říct, že se prostě Kiseop nechce ženit ne?''

''Ale.."

''Tati.. ty nechceš abych byl šťastný?'' konečně zase promluvím já.

''Ovšem že chci....''

''No tak vidíš.... navíc... teta by určitě taky chtěla, aby byl Kiseop šťastný.'' tak teď se Hyun trefil do černého.

''Jo... to by chtěla... to vím... Fajn..! Tak já tu svatbu odvolám.... ale jestli mu zlomíš srdce.. tak tě osobně zabiju.'' otočí se na Elie.

''Zlomit srdce? Já? Jemu? NIKDY!''

''Dobře.. to bylo jen takové varování.'' s tím odejde.

''Shin SooHyune! Jak dlouho myslíš, že na tebe budu čekat?!'' ozve se z protejšího pokoje.

''Vždyť já už jdu...!''

''Ehm... Hyune....''

''Copak bratránku?''

''Díky....''

''Co bych pro tebe neudělal.... já už fakt musím.... nebo se mnou ta princezna pak nebude mluvit.'' zasměje se.

''SOOHYUNE!!''

''Já už jdu, sakra!!'' a už je pryč. Já se otočím na Elie, který se na mě krásně usměje. Mě ten jeho úsměv opravdu jednou zabije.

''Vypadá to že se svatba konat nebude.'' začne se smát po chvíli ticha kdy jsme na sebe jen koukali.

''Jo.'' vrhnu se mu kolem krku div že nespadne. Silně mě obejme a přiblíží se k mému oušku.

''Miluju tě Kiseopí. Chci být s tebou.''


''Taky tě miluju. Hrozně moc.'
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama